Abys mohl sloužit druhým, musíš je uvidět

Abys mohl sloužit druhým, musíš je uvidět
4. októbra 2018 andreas

„Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: ‚Pohleď na nás!‘“ Skutky 3:4

V Bibli čteme: „Právě tam přinášeli nějakého člověka chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty, kdo tam vcházeli. Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu. Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: ‚Pohleď na nás!‘ Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane. Petr však řekl: ‚Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!‘ Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby, vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha“ (Skutky 3:2-8).
Tento zázrak začal tím, že na toho člověka upřeli zrak a řekli mu: „Pohleď na nás!“ A dále ho Petr vzal za pravou ruku a pomáhal mu vstát. V některých oblastech jihoafrického národa Zuluů se lidé navzájem zdraví slovy „Vidím tě“. Že by to byla Boží strategie na lidská zranění? Nejprve se laskavý pohled setká s pohledem, který je plný beznaděje. Potom silné ruce pomáhají slabým. A pak přijde Boží zázrak. My děláme svou malou část, Bůh svou velkou, a život u Krásné brány začíná být právě takový – „krásný“.
Abys mohl sloužit druhým, musíš je nejprve uvidět, a abys je mohl pozvednout, musíš je nejprve milovat, protože víš, že je miluje Ježíš.

(Zamyslenie prevzaté zo stránky Slovo pro každý den.)